PÁR SLOV OD ZAKLADATELKYSlova zakladatelky

Když pak se mi narodila moje dcera, touha vrátit se k dětem byla ještě silnější. Otevřela jsem první montessori mateřskou školu. Jestli se nepletu, byla to druhá montessori mateřská škola zapsaná do rejstříku MŠMT. Pamatuji si, že při procesu zápisu se na mě jedna z referentek ohradila se slovy: “To opravdu myslíte, že vás zapíšeme? Děti se mají ve školce něco naučit, ne si jen hrát.” V tu chvíli mi bylo jasné, že o montessori systému tato paní neví vůbec nic. Přesto jsem to nevzdala a vše se podařilo. Celé roky se mě rodiče ptali pokaždé, když mělo opouštět jejich dítě dveře naší školky a vstoupit do základní školy: “Proč neotevřete základní školu?” Nahlas vlastně vyslovovali to, co jsem měla uvnitř. Tu chuť jít dál. A tak se začala rodit “šuplíková škola”. Šuplíková proto, že školní vzdělávací program pro moji vysněnou školu byl na světě. Neměla jsem ale prostory, kde bych ji mohla realizovat. Obcházela jsem státní školy s prosíkem o vyčlenění pár tříd na začátek. Školy však samy bojovaly s kapacitou a tak jsem nebyla úspěšná. Hledala jsem i pozemky pro stavbu školy, ale žádné místo nebylo to pravé. Až městská část vypsala výběrové řízení na pronájem Hostavického zámku a já věděla, že to je to místo. Místo, které se mnou rezonuje a dokonale zapadá jako poslední dílek puzzle do mého obrazu školy. Stalo se, že jsme se stali výherci výběrového řízení a tak před námi bylo ještě hodně práce. Za rok zrekonstruovat prostor nebyla žádná legrace. Opět jsme měli velké štěstí na architekty, designera i stavaře. Všichni odváděli skvělou práci a tak 3.9. jsme ve škole poprvé přivítali školáky a jejich rodiče.