Bezpečné prostředí chápeme jako klima postavené na důvěře, respektu a společně domluvených pravidlech, které podporuje učení a zároveň chrání fyzickou i psychickou pohodu dětí i průvodců. Jeho součástí je cílená podpora dětí v tom, aby věděly, na koho se mohou obrátit, a učily se své potíže, otázky i osobní témata otevřeně a bezpečně sdílet. Náročné situace nepřehlížíme, ale řešíme je včas a společně – s důrazem na porozumění situaci, převzetí odpovědnosti a společné hledání řešení. Usilujeme o to, aby každé dítě mělo jistotu, že se může na průvodce kdykoli obrátit a že v řešení obtíží nebude samo.

Všechny třídy a průvodci se zpravidla jednou měsíčně setkávají na celoškolním shromáždění. Jeho cílem je sdílení důležitých momentů ze života školy prostřednictvím společné prezentace s fotografiemi a videi. Součástí bývá také přehled plánovaných akcí na nadcházející měsíc, slavnostní chvíle, poděkování či ocenění. Moderování setkání má pokaždé na starosti jiná třída a zážitky jednotlivých tříd prezentují vždy dva až tři její zástupci. Pravidelná společná setkání přirozeně posilují pocit sounáležitosti a komunitní charakter školy.

Domácí přípravu žáků považujeme za nedílnou součást vzdělávání. Zároveň respektujeme volný čas dětí i jejich rodin. Pokud mají žáci zadaný úkol, který vyžaduje jejich aktivitu v domácím prostředí, mají na vypracování dostatek času (minimálně dva dny). Část těchto úkolů navazuje na nedokončené aktivity z Open karty, další pak z jiné práce v hodinách. Někdy se jedná o dlouhodobější zadání, například čtení s následnou reflexí nebo přípravu prezentace. Některé společné školní aktivity také předpokládají drobnou domácí přípravu, například vyhledání informací nebo přinesení potřebného materiálu.

Formativní hodnocení pro nás znamená poskytování zpětné vazby, která dětem jasně ukazuje, co už zvládají a na čem mohou dál pracovat. Nepracujeme se známkami, ale průběžně popisujeme pokrok dítěte směrem k cílům učení. Do procesu hodnocení zapojujeme skrze sebehodnocení a vrstevnické hodnocení také samotné děti.

Hejného metoda výuky matematiky je postavena na objevování, řešení problémů a skutečném porozumění, ne na mechanickém osvojování agoritmů vedoucích k řešení. Děti pracují v prostředích, která jim umožňují hledat vlastní cesty, vysvětlovat své postupy a učit se jeden od druhého. Průvodce podporuje zvídavost a vede děti k tomu, aby své myšlení dokázaly popsat, obhájit a dále rozvíjet. Cílem Hejného metody je, aby si děti matematiku užívaly, věřily svým schopnostem a postupně budovaly hluboké a trvalé porozumění.

Jádrem výuky matematiky je pro nás tzv. Hejného metoda. Využíváme učebnice, pracovní sešity i pomůcky, které připravují zkušení učitelé a lektoři této metody sdružení ve společnosti H-Mat. Každé dítě má k dispozici svůj pracovní sešit, od 3. třídy pak také školou zapůjčenou učebnici. Hejného metoda vede děti k tomu, aby matematiku objevovaly vlastním přemýšlením, hledáním různých cest a sdílením řešení s ostatními. Úlohou průvodce je klást smysluplné otázky, sledovat práci dětí a pomáhat jim převádět jejich zkušenosti do hlubšího porozumění. S přibývajícím věkem dětí stále častěji do výuky matematiky zařazujeme také aplikační úlohy z běžného života i další aktivity z jiných zdrojů.

Individualizace v pro nás znamená, že každé dítě má možnost učit se způsobem, tempem a v hloubce, které odpovídají jeho potřebám, aktuálním možnostem a zájmům. Vycházíme z předpokladu, že každý se nachází na jiné části své učební cesty. Díky nástrojům, jako jsou Open karty, portfolio, sebehodnocení či zpětná vazba průvodců, děti vědí, na čem právě pracují, k jakým cílům směřují a jaký pokrok dělají. Průvodci vytvářejí podmínky, aby si děti mohly volit úkoly, míru náročnosti i způsob práce, a postupně tak přebíraly odpovědnost za své učení. Individualizace u nás neznamená, že je dítě na vše samo – průvodci mu poskytují podporu, strukturu a pomáhají vytvářet bezpečný prostor pro efektivní učení.

Individuální vzdělávací plán (IVP) chápeme jako nástroj cílené podpory dítěte, které potřebuje dlouhodobě upravené podmínky pro učení. Vychází z doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra a na jeho tvorbě se podílejí průvodci ve spolupráci s výchovnou poradkyní. IVP popisuje, jaké úpravy v organizaci výuky, obsahu, metodách, hodnocení či prostředí dítě potřebuje, aby mohlo efektivně naplňovat své vzdělávací cíle. Nejde o snížení nároků, ale o nastavení takových cest k učení, které dítěti umožní využít jeho silné stránky a zároveň bezpečně pracovat s oblastmi, ve kterých má obtíže.

Kariérové vzdělávání a poradenství rozvíjíme ve dvou vzájemně propojených rovinách. Od samého začátku školní docházky podporujeme děti v poznávání jejich silných i slabých stránek a vlastních zájmů, a to napříč všemi předměty. Ve vyšších ročnících, zejména v 8. a 9. třídě, se pak více zaměřujeme na volbu střední školy a dalšího profesního směřování, přípravu na přijímací zkoušky a poskytování cíleného poradenství. Děti mohou své volby i otázky konzultovat s kariérovou poradkyní, dalšími členy školního poradenského pracoviště i se svými třídními průvodci.

V závěru školního roku 2021/2022 jsme se s deváťáky poprvé zapojili do národního testování (z anglického jazyka), které organizuje společnost Scio. Od školního roku 2022/2023 se tohoto testování vždy účastní 3., 5., 7. a 9. ročník. Devátý ročník prochází testováním v listopadu, ostatní ročníky pak v dubnu. Ověřovanými oblastmi jsou český jazyk, matematika, angličtina a obecné studijní předpoklady (ve 3. ročníku klíčové kompetence). Výsledky vnímáme jako jeden z nástrojů, který našim průvodcům poskytuje cennou zpětnou vazbu pro další podporu učení každého dítěte. Souhrnné anonymní výsledky sdílíme na konci školního roku se všemi rodiči, individuální přehledy mají k dispozici konkrétní děti a jejich rodiče.

Open karta slouží jako podklad každého žáka pro zvědomění aktuálních cílů, mapování pokroku, sebehodnocení a poskytování formativní zpětné vazby průvodcem. Na 1. stupni s ní děti pracují společně s průvodci obvykle po dobu jednoho týdne. Na 2. stupni a v anglickém jazyce se pak Open karta využívá v delších časových obdobích navázaných na jedno téma (například týden, dva týdny, měsíc nebo čtvrtletí).

Naše škola se zapojila do mezinárodního programu PBIS (Positive Behavioral Interventions and Supports, Pozitivní podpora chování), který pomáhá vytvářet bezpečné, podporující a respektující školní prostředí. Jedná se o vědecky ověřený přístup zaměřený na prevenci problémového chování a systematickou podporu pozitivních vzorců chování dětí. V České republice program zastřešuje organizace Society for All. Cílem programu je snížit výskyt kázeňských problémů, podporovat pozitivní vztahy mezi žáky a průvodci, zlepšovat atmosféru ve třídách, rozvíjet sociální a emoční dovednosti a přispívat k tomu, aby se každý žák ve škole cítil dobře a mohl se rozvíjet. PBIS chápeme jako dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci celého pedagogického týmu, dětí i rodičů a pomáhá vytvářet prostředí, kde se všichni cítí přijímaní, respektovaní a podporovaní.

Plán pedagogické podpory (PLPP) je dokument, který škola vytváří tehdy, když dítě potřebuje cílenou podporu při učení nebo zapojení do výuky, a to i bez doporučení pedagogicko-psychologické poradny či speciálně-pedagogického centra. Popisuje, jakým způsobem škola dítě podpoří, například využíváním pomůcek, odlišných výukových materiálů či metod a forem práce. Vychází z aktuální situace dítěte a stanovuje konkrétní cíle, kterých chtějí dítě, průvodci a rodiče díky této podpoře dosáhnout. Smyslem PLPP je pomoci dítěti zažívat úspěch a předejít dlouhodobým obtížím. Podpora je vždy nastavena na určité období a její přínos se v předem dohodnutém termínu společně vyhodnocuje.

Každý žák naší školy si postupně vytváří své osobní portfolio, které slouží především k mapování učebního pokroku. Ukládá si do něj výsledky své práce, které může třídit, opakovaně procházet, komentovat a kdykoli představit spolužákům, průvodcům i rodičům, například při tripartitních setkáních. Portfolio tak není jen archivem, ale také nástrojem podporujícím sebereflexi a zodpovědnost za vlastní učení. Materiály uložené v portfoliu má žák k dispozici pro další práci a může si je vzít i do domácího prostředí.

Společně s pedagogickým týmem jsme prostřednictvím šestnácti konkrétních bodů definovali profil žáka naší školy. Vnímáme jej jako soubor kompetencí (znalostí, dovedností, postojů a hodnot), na jejichž rozvoji by mělo záležet dětem, jejich rodičům i nám průvodcům a které se s dětmi snažíme každý den rozvíjet.

Označení průvodce vnímáme lehce odlišně od obecně používaného pojmu učitel. Naši průvodci podporují žáky na jejich cestě vzděláváním. Pomáhají jim objevovat a přemýšlet, podporují vnitřní motivaci, dávají srozumitelnou zpětnou vazbu a vedou děti k sebehodnocení i přebírání odpovědnosti za vlastní učení. Zároveň pečují o klima třídy, rozvíjejí vztahy mezi dětmi a společně s nimi vytvářejí bezpečné a respektující prostředí školy.

Škola přibližně pětkrát ročně pořádá podvečerní setkání zvaná rodičovské kavárny. Obvykle se konají ve čtvrtek od 17 hodin, podle časových možností pozvaných hostů. Jejich cílem je jít více do hloubky v tématech, která jsou pro naši školu důležitá, a podpořit rodiče i průvodce v lepším porozumění dětem a jejich učení. Na setkání zveme odborníky z řad našich pedagogů či externisty z různých oblastí. Setkání mají zpravidla podobu neformální přednášky, na kterou navazuje otevřená diskuse a sdílení konkrétních zkušeností z praxe. Kavárny jsou otevřené nejen rodičům a průvodcům naší školy, ale i dalším zájemcům.

Sebehodnocení vnímáme jako dovednost, kterou u dětí cíleně rozvíjíme, aby se učily rozumět svému učení, svým silným stránkám i oblastem, ve kterých se mohou dál posouvat. Postupně se učí pojmenovat, co se jim daří, co jim ještě nejde a jaký další krok jim může pomoci k dalšímu pokroku. K sebehodnocení děti vedeme v jednotlivých výukových blocích, zejména v jejich závěrech, kdy společně reflektujeme proběhlé aktivity. Nedílnou součástí procesu učení je v Be Open také Open karta, v níž se děti na konci každého období (od týdne po čtvrtletí) ohlížejí za svými cíli a hodnotí jejich naplnění. Prostřednictvím portfolia se pak učí shromažďovat důkazy o svém učení a přemýšlet nad nimi, což využívají při prezentaci své práce v rámci tripartitních schůzek.

Školní poradenské pracoviště (ŠPP) v naší škole tvoří výchovná poradkyně, metodička prevence, kariérová poradkyně, školní psycholožka a školní speciální pedagožka. Tento tým nabízí dětem, rodičům i průvodcům odbornou podporu při řešení vzdělávacích, vztahových i osobních situací ve škole i mimo ni. Naším cílem je vytvářet prostředí, v němž se všichni cítí bezpečně, respektovaně a vyslyšeni. Společně hledáme cesty, které pomáhají dětem i dospělým zvládat náročné situace a posilují celkové klima naší školy.

Školská rada je orgán, který dává dětem a jejich rodičům, zřizovateli i pedagogům možnost podílet se na směřování školy. Podle školského zákona projednává či schvaluje důležité dokumenty, jako je školní řád nebo výroční zpráva. V Be Open ji nevnímáme jen jako formální orgán, nýbrž jako aktivního partnera vedení školy. Je pro nás prostorem pro otevřený dialog, sdílení podnětů rodičů i průvodců a společné hledání cest, jak školu smysluplně rozvíjet.

Tandemová výuka v Be Open znamená, že se o jednu skupinu dětí (zpravidla dvojročí) dlouhodobě starají dva průvodci, kteří společně plánují, realizují i reflektují výuku. Díky tomu, že tandemová spolupráce probíhá napříč všemi rozvrhovanými hodinami, mohou průvodci citlivě reagovat na rozdílné potřeby, tempo i styl učení jednotlivých dětí. Tandem umožňuje například to, že se jeden průvodce může věnovat vedení skupiny, zatímco druhý podporuje děti při samostatné nebo skupinové práci a poskytuje jim průběžnou zpětnou vazbu. Zároveň je tandemová výuka nástrojem profesního učení – průvodci se navzájem inspirují, sdílejí různé pohledy a společně hledají nejvhodnější cesty k učení dětí.

Vždy na konci 1. a 3. čtvrtletí (v listopadu a v dubnu) pořádáme tripartitní setkání dítěte, rodiče a průvodce. Jejich cílem je dát dítěti prostor představit své učební cíle, popsat, jak na nich pracovalo, a zhodnotit, kam se za uplynulé období posunulo. Rozhovor vychází z portfolia, Open karet, pracovních sešitů, ukázek prací a dalších důkazů o tom, co se dítě naučilo.

Děti se kromě prvňáčků (červená třída), u kterých ctíme jejich odlišné potřeby na začátku školní docházky, učí ve věkově smíšených třídách (2. a 3. ročník tvoří žlutou třídu, 4. a 5. ročník zelenou, 6. a 7. ročník oranžovou, 8. a 9. ročník modrou). Toto uspořádání podporuje přirozené učení i každodenní spolupráci dětí různého věku. Starší se učí vysvětlovat, pomáhat a přebírat odpovědnost, mladší získávají inspiraci a představu o tom, jaké další učební výzvy je čekají. Díky dvojročí můžeme snáze vytvářet skupiny podle zájmů, znalostí a aktuálních potřeb jednotlivých dětí.